Anestezie
Je anestezie bezpečná?
Přesně tuto otázku si pokládá stále více pacientů v souvislosti s operačním výkonem.
Přestože právě anestezie umožnila vývoj operačních technik a přinesla pacientům obrovskou úlevu, stále kolem ní panuje řada mýtů a obav.
Ty mohou souviset nejen s vlastním pocitem nejistoty a bezmoci z uměle navozeného bezvědomí, ale také z nekvalitní a nedostatečné informovanosti pacientů.
Co to vlastně anestezie je?
Existuje nespočet definic, kterými můžeme anestezii popsat. Obecně však můžeme říct, že se jedná o cíleně navozenou ztrátu vnímání veškerého čití (tj. dotyku, tepla, chladu a především bolesti).
Z pohledu současné medicíny rozdělujeme anestezii na dva základní typy, a to celkovou anestezii a anestezií místní (svodná, regionální, okrsková). Zvláštní část pak tvoří tzv. analgosedace.
Celková anestezie
jedná se o typ anestezie, při které docílíme podáním speciálních farmak (tzv. anestetik) vyřazení veškerého čití se
ztrátou vědomí. Laicky se jedná o tzv. „narkózu“, při které pacient po celou dobu operace spí. Tohoto stavu docílíme podáním nitrožilních či inhalačních anestetik, které působí na centrální nervový systém (tj. mozek) a do několika desítek vteřin u pacienta navodí umělý spánek.
Toho se však většina pacientů obává. Nejčastěji toho, že se už z narkózy neprobudí nebo že jim anestezie nevratně poškodí mozek.
Pravdou však je, že se jedná o plně reverzibilní stav, což znamená, že po ukončení působení anestetik dochází u pacientů postupně k návratu vědomí a pacient se z anestezie pomalu probouzí.
A co se týče vlivu anestezie na lidský mozek? Neexistují studie, které by prokazovaly zásadní negativní vliv anestezie na lidský organismus. Pravda je, že se mozek z anestezie určitou dobu vzpamatovává a s postupujícím věkem na to potřebuje více času. Rozhodně ale není narkóza příčinou pozdějších degenerativních chorob mozku.
Anestézie zaznamenala v posledních desetiletích obrovský vývoj. Dnes prakticky neexistují pro podání anestezie omezení ve smyslu přidružených chorob ani ve smyslu věkových kategorií. V dnešní době jsou lékaři schopni ušít každému pacientovi anestézii přímo na tělo podle jeho diagnózy, věku a případných zdravotních rizik.
Místní (regionální) anestezie
vede k vyřazení vnímání veškerých podnětů z určité oblasti těla (nejčastěji dolních končetin a dolní
části trupu). Délku účinku i rozsah anestezie volí lékař-anesteziolog vždy dle potřeb pacienta i operatéra. Záleží na místě aplikace a na
množství anestetické směsi. Rozlišujeme více metod místní anestézie.
Infiltrační anestezie
znamená podání místního anestetika přímo do místa chirurgického výkonu. Tento typ anestézie provádí obyčejně
sám chirurg.
Okrsková (svodná) anestezie
znamená zavedení místního anestetika k perifernímu nervu nebo nervové pletení, která operovanou
oblast inervuje. Zvláštním typem svodné anestézie je zavedení místního anestetika k periferním nervům těsně za jejich odstup z míchy (nikoliv tedy do míchy, jak se někdy mylně uvádí). Podle toho, zda se anestetikum zavede pod anebo vně tvrdé pleny míšní hovoříme o spinální nebo epidurální anestézii. V podstatě se tedy od sebe tyto dvě metody odlišují technikou a místem aplikace. Podrobně jsou tyto techniky popsány v informovaném souhlase.
Pacient během výkonu vnímá své okolí, je schopen komunikovat a v případě potřeby nebo na žádost pacienta je možné anestezii kombinovat s podáním látky ke zklidnění a k navození lehkého spánku. Pocit znehybnění a znecitlivění je opět plně reverzibilní stav.
Analgosedace
je prováděna u menších diagnostických či operačních výkonů. Cílem této metody je vyřadit nebo omezit bolestivé
vnímání prováděného výkonu a současně navodit celkové zklidnění pacienta. Tato metoda zahrnuje podání silných analgetik (tj. léků proti
bolesti) a dále látek, které vedou k celkovému útlumu.
Anestezie – informační leták
Ambulance pro léčbu bolesti
